pátek 30. prosince 2011

Vítání dalšího autora ...

Jak jste si již určitě všimli, máme tu další spřízněnou duši, která se s námi ráda podělí o své tipy na knihy, které by nám neměli uniknout.
Moc rád zde tedy vítám Partyzánskou zahradnici http://guerillastromovka.blogspot.com/ a těším se na slíbenou knihu o Stromovce ;-)

čtvrtek 29. prosince 2011

Duhové pohádky

"Kdysi dávno a dávno byla doba, kdy vůbec žádné barvy nebyly. Svět teprve vznikal a byl bezbarvý, jako kapka vody, jako čiré sklíčko a jako samo nicovaté nic."

A jak se to stalo, že teď je barev nepočítaně a svět rozhodně není nanicovatý? To se můžete spolu s dětmi (svými, ne-svými nebo i bez nich) dozvědět v knížce Daniely Fischerové Duhové pohádky. Společně se slunkem a vším, co roste v zahradě se během sedmi pohádek svět nádherně vybarví a taky vzniknou další důležité věci. Třeba umění domluvit se, soucítění, důvěra, legrace a smích.
Vše je podáno s lehkostí barev duhy, hravostí větru, který na podzim rozfoukává listí, a moudrostí paní spisovatelky, která ale nepůsobí ani v nejmenším mentorsky. Na těchto pohádkách jsem vyrostla, a když po dlouhé době znovu vyšly v nakladatelství Meander (starý ilustrovaný sešit se k mé velké lístosti dávno ztratil), navíc v krásném vydání s ilustracemi Mileny Šafránkové, byl to malý zázrak... Jsem za něj moc vděčná.







středa 7. prosince 2011

Český rozhlas .:. Čajovna a povídání o dětské knize

Jedna spřízněná internetová duše (děkuji Kateřino) mě upozornila na zítřejší rozhlasový pořad na rádiu Český rozhlas 3 - Vltava (http://www.rozhlas.cz/cajovna/aktualne/_zprava/co-nectou-dnesni-deti--982555), který se bude točit kolem dětské knihy:

z webu rozhlasu:  "Ve čtvrtečním vydání Čajovny se zaměříme na knihy pro malé čtenáře. Pro literaturu obecně je předvánoční období klíčové a také dětské čtivo, leckde doplněné o hračky a jiné zábavné předměty, je v některých obchodech zcela nepřehlédnutelné. Vedle stálic typu Krtek nebo Děti z Bullerbynu jsou k mání i zcela mimořádné počiny, někdy až umělecky laděné s velmi netradičním obrazovým doprovodem.


Moderátorka Kateřina Rathouská si do diskuse pozvala zástupce zcela odlišných subjektů. Za malé nakladatele přijde Tereza Horváthová z Baobabu. „Věnujeme se vydávání původních textů a zajímavých překladů. Spolupracujeme s nastupující generací výtvarníků. Organizujeme a iniciujeme menší kulturní akce zaměřené na propagaci nekomerční literatury a divadla, pořádáme literární čtení a výstavy,“ píše se na webových stránkách baobab-books.net

Za velké domy dorazí programový ředitel beletristických nakladatelství společnosti Albatros Media Ondřej Müller. Společně s nimi usedne za jeden stůl také Joachim Dvořák z Labyrintu, který se orientuje na dospělé publikum, svou edicí Raketa se však snaží oslovit „děti chytrých rodičů“. Mezi autory tu dominuje Petr Sís s ilustrovanými knížkami Zeď / Jak jsem vyrůstal za železnou oponou, Strom života nebo Ptačí sněm.


V debatě budeme hledat mimo jiné odpovědi na otázky, co dnes děti zajímá, jaká témata na trhu podle názoru hostů chybí, po čem nejčastěji v knihkupectvích sahají matky a otcové a co vybírají pro své potomky, které tituly se zaplatí samy a které je třeba podpořit dotací, pokusíme se také porovnat situaci v České republice se zahraničím a připomeneme zvýšení DPH s jeho možnými důsledky."

Takže když budete mít zítra (čtvrtek 8.12)  v 19.00 čas, tak si k tomu brouzdání Internetem pustěte rádio a poslouchejte.
A když to nestihnete, tak po pár dnech bývají na http://www.rozhlas.cz/cajovna/portal/ umístěny záznamy pořadů.
Hezký večer ;-)

neděle 4. prosince 2011

Ťukám,s farbou tancujem

Kniha ktorú Vám chcem dnes predstaviť mi naozaj veľmi učarovala. Priznám sa,sama som človek,ktorý viac vníma farby než slová a myslím,že u detí je tomu rovnako. Autorom tejto útlej knižočky je Hervé Tullet a je to vlastne hračka,ktorá rozvíja pozornosti,orientáciu na ploche,číselné predstavy a zrakové vnímanie predškolských detí.

Priznám sa,zabavila som sa.A to som dospelý človek (teda snažím sa tak tváriť)
Mohla som ťukať do bodiek, naháňať ich pomedzi stránky.Och koľká radosť bodkovaná.

Ak ešte hľadáte vianočný darček.Toto. Neváhajte!




sobota 3. prosince 2011

Martin Vopěnka .:. Spící město


Když nad tím tak přemýšlím, tak jsem si tuto knihu koupil vlastně pro sebe, pod záminkou, že do ní Hugo časem doroste.
Je to totiž kniha pro větší děti (na přebalu se píše, že od jedenácti let) a já si říkám, jestli i to není moc brzo.
Ta kniha totiž balancuje na hranici dramatu a psychologického hororu a jako otce malého kluka mi nedala spát.
Protože v ní jsou všechny ty strachy, které mě děsí, když popustím uzdu své ustrašené fantazie a říkám si, co by s ním bylo, kdyby se nám, jeho rodičům, něco stalo.


Autor Martin Vopěnka je otec čtyř dětí a jako takový ví, jak seknou do citlivého místa.
Na nic čtenáře nepřipravuje a rovnou je probudí do noční můry. Přitom ale citlivě a čtivě, se zvláštní tajemnou atmosférou stylu psaní.


Čtyři sourozenci se o víkendu probudí a rodiče ještě spí.
Jsou to hodné děti a tak nezlobí, rodiče nechají spát a tiše si užívají sobotního rána.
Až hlad je k poledni upozorní, že možná není všechno v pořádku, když máma s tátou stále spí.
Spí, i když se je děti snaží probudit, jen tak lehce oddechují a ani se nehnou.
Hodně brzy sourozenci zjistí, že svět se změnil a na celém světě všichni rodiče zůstali spát.
Vzhůru zůstali jen děti a lidi, kteří děti nikdy neměli.
A většina těch lidí, kteří děti nikdy neměli, mají k dětem zvláštní vztah ... většinou hodně zvláštní.
Pana Spisovatele jsem začal nenávidět ve chvíli, kdy sourozenci narazili na autobus plný dětí a řidič je přesvědčil, aby posadili nejmladšího brášku do autobusu s tím, že jej odveze do školky, kde se o něj postarají.
Že za ním budou moci chodit kdykoliv na návštěvy a že se tam bude mít opravdu dobře.
No jasně, nebyl to hodný strejda ... parchant to byl a Samuela (tak se prcek jmenuje) odvezl daleko.
Jestli to musíte vědět, tak na místo, kde těch malých dětí bylo víc a kam si pro ně chodili tlustí pánové z Německa a byli pěkně spocení.
Knihu jsem chtěl zahodit ve chvíli, kdy autobusák vyhodil dvě malé pokakané děti z autobusu a nechal je někde u cesty svému osudu.
Chápete to? Mohl to být můj, skoro čtyřletý syn, někde u cesty daleko od domova.
Kluk, který se bojí bubáků, by stál u cesty a nevěděl kam jít.
A pana Spisovatele ty děti vůbec nezajímají, protě je tam nechá a jede si dál na vlně děsuplného příběhu.
To jen já musím myslet na to, co všechno se jim mohlo stát a jestli náhodou u té cesty neumřeli.


No a když zbývajícím třem sourozencům došlo, jakou strašnou chybu s tím autobusem udělali, tak se vydali jej hledat.
No a ta kniha je o hledání ztraceného bratra ve světě plného ožralů, všehoschopných puberťáků, ouchylů a lidí, kteří jsou prostě na straně temna.
Jediní hodní lidé jsou tam děti, dredatý holky a trampíci ...

Je to prostě strašný příběh, který vám jen tak nedovolí knihu odložit, protože se prostě musíte přesvědčit, že to dopadne dobře.
A víte co? Ten tyran spisovatel už píše druhý díl ... protože děti si myslí, že zlo musí být potrestáno, že se mu dobro musí postavit!
Pane Martine, jestli tam zase necháte stát nějaký děti u cesty, tak mě opravdu vytočíte ... ;-)

Mimochodem, ilustrace Daniely Olejníkové udělaly pomyslnou tečku nad tím hrůzným příběhem. Obdivuhodně trefila náladu, jakou jsem z knihy měl a provází děj trefnými kresbami umocňující zážitek.
Prostě moc povedená kniha!

Webová stránka knihy: http://www.spicimesto.cz/
Ukázka k přečtení: http://www.fragment.cz/download/stahuj/spicimesto_ukazka.pdf

úterý 22. listopadu 2011

Ježíšek

Hra na Ježíška, to je velká věc!
Jenže jak chcete hrát s dítkem na Ježíška, když o něm vlastně dohromady nic nevíte?
Byl jsem ohledně Vánoc vždycky bručoun (o tom, jak to mám s Vánoci, si můžete přečíst na mém druhém blogu), ale snažím se napravit a učím se mít Vánoce rád.
Když jsem tedy narazil na tuhle knihu, musel jsem ji mít, stůj co stůj.
A když k tomu připočtu oblíbenou ilustrátorku Andreu Tachezy
(http://www.andrea-tachezy.com/), mám před sebou krásnou knihu.

Hana Skálová .:. JEŽÍŠEK


Ne, bohužel ani v této knize se nedozvíte, jak vlastně vypadá Ježíšek (ale na konci knihy je pár stránek, kde se parta kreslířů snaží podstrčit nám svoji vizi), ale dozvíte se spousty jiných věcí.
Začneme s významem různých vánočních svátků (mám doma Lucii, ale nevěděl jsem, že když má svátek, tak straší rodiny a kontroluje jim pořádek v domácnosti), zarecitujeme si zimní básničky (taky si připomeneme nějakou tu koledu), naučíme děti dělat adventní věnec, betlém, vánoční ozdoby a upéct nějakou tu dobrotu.
Všechno to povídání je proloženo povídkami (pohádkami) s vánoční tématikou, úkoly a schovkami, ale hlavně hravými obrázky.
Bez nich by byla tahle kniha jen jedna z mnoha, ale s nimi je to ta pravá příručka, jak mít rád Vánoce.
Takže pokud jste vánoční bručouni v léčení a chcet to vzít za ten správný konec, tak máte možnost. Pokud ji tedy seženete, protože jak to tak s pěknými knížkami bývá, je vyprodaná.
Já ji sehnal na Aukru a jedna tam ještě byla ;-)








 
Hana Skálová .:. Ježíšek
s povídkami Ivony Březinové, Miloše Kratochvíla a Daniely Krolupperové
Ilustrace: Andrea Tachezy
Vydala: Mladá Fronta
104 stran, rok vydání: 2010
pro děti od 5 let

pátek 18. listopadu 2011

Dnes jen krátce, protože bych vás rád odkázal na takové malé tématické zamyšlení na Šťastný blog

Pipi Dlouhá punčocha versus Děti z Bullerbynu: proč nás tak baví znovu číst to, co tak dobře známe?

http://stastnyblog.wordpress.com/2011/11/18/pipi-dlouha-puncocha-versus-deti-z-bullerbynu-proc-nas-tak-bavi-znovu-cist-to-co-tak-dobre-zname/

středa 16. listopadu 2011

Tam kde žijí divočiny

Znáte ty chvíle, kdy se z vašeho andílka stane zvíře a není s ním žádná řeč?
Veškeré výhružky se minou účinkem a sliby nejsou dostatečně silné nebo atraktivní?
I vaše kočka s hrůzou v očích zaleze do nejtemnějšího koutu bytu a zavře raději i oči, aby ji lesk zorniček neprozradil?
Ano, je to tak, vaše dítě posedla Divočina!
Nenaděláte vůbec nic, musíte počkat až Divočina zkrotne, utahá se a unavená padne do postele a ani se nehne.
Maurice Sendak to jistě zná a napsal o tom knihu, abysme i my ostatní rodiče byli v klidu a věděli, kde ve skutečnosti je to naše malé roztomilé dítko urvané ze řetězu.

Maurice Sendak .:. Tam kde žijí divočiny


"Ten večer si Max vlezl do své vlčí kůže a zlobil ... a zlobil a zlobil" a když ho maminka poslala do jeho pokoje bez večeře, vyrostl mu tam les a tím začalo jeho dobrodružství.
Objevil svět, kde žijí Divočiny a stal se jejich králem.


Není to kniha na čtení, protože toho textu v ní moc nenajdete.
Je to krásný obrázkový příběh ... nic víc, nic míň.
Příběh tak trochu o pocitech a hlavně o radosti z lumpáren, o dětské představivosti a dobrém konci.

Napsal a ilustroval Maurice Sendak
Náš exemplář vydalo nakladatelství Hynek s.r.o. v roce 1994
Stránky se mi nechtějí počítat, ale moc jich není ;-)

A protože je to opravdu hezká knížka, vznikl podle ní i film Where the Wild Things Are, který jsem ale neměl nějak sílu dokoukat (možná proto, že se vytratilo to kouzlo a vůně papíru).
Co ale na filmu rád mám, je jeho soundtrack, který opravdu stojí za poslech:

pondělí 14. listopadu 2011

Kočkování


ok, túto knižku som si kúpila viacmenej pre seba. lebo je tak nádherná. celostránkové ilustrácie od pani maliarky s veľkým M - Lídy Brychtovej sú doplnené vtipnými básničkami Jiřího Žáčka. ešte i verše sú prešpikované občasnými drobnými grafickými srandičkami. jedna z najkrajších knižiek čo doma máme. prosím, pokochajte sa. a "kočkujte se ve dne v noci, v každé roční době. kdo se brání kočkování, je sám proti sobě."  










Názov: Kočkování
Napísal: Jiří Žáček
Ilustrácie: Lída Brychtová
Počet strán: 64
Vydalo: Euromedia Group k.s. - Knižní klub v Praze, 2005
Cena: 199,- Kč

...kúpiť možete tu.

Trampoty kocoura Silvestra

"Tygr nebo kocour jsem? Vysvětlím to jasně všem. Ve dne v ZOO  s tygry jídám, v noci jako kocour hlídám." 


príbehy tohto trošku rozmaznaného kocúrika s miernou poruchou identity máme doma veľmi radi. kocúrik Silvester má vskutku pozoruhodný curicullum vitae. jeho život v skratke:  prechádza roznymi obdobiami kedy chce byť zebra, jeleň, potom ho pre istotu obviní z krádeže nejaký papagáj, až si z neho nakoniec tygri v zoo urobia bábatko. story trošku podivné. ale zábavné.














a vobec, knižky s tzv. "dvojhlasným čítaním" sú u nás veľký šláger. ja čítam, Nini ukazuje a keď vie, tak i povie čo na obrázku vidí. je to zábavnejšie ako frontálne čítaný plynulý text. ale mne sa i tak najviac páčia ilustrácie Andrey Tachezy. tie veselé hopsavé farebné obrázky. priznám sa, túto knihu /ako mnoho iných/ som kúpila tak trochu aj pre seba :-) okrem textov, ktoré opisujú jednotlivé trampoty a výlety kocúrika na vás na stránkach bafnú aj roztomilé rýmovačky s čiernymi bublinkami, kde možete nalepovať NÁLEPKY. lebo nálepky sú naj! Nini by za ne vymenila aj dudlík :-) v knižke nájdete aj rozne doplňovačky, hádanky pre už vačšie deti. myslím, že ideálna knižka na cesty vlakom alebo tam, kde sa musí veľa veľa sedieť.

howgh! :-)

Názov: Trampoty kocoura Silvestra
Text: Zuzana Pospíšilová
Ilustrácie: Andrea Tachezy
Počet strán: 85
Vydalo: Nakladatelství Axioma Praha, 2010
Cena: 203,-Kč

...možete zakúpiť napríklad tu.